Bhagavad Gita 3.34
इन्द्रियस्येन्द्रियस्यार्थे रागद्वेषौ व्यवस्थितौ। तयोर्न वशमागच्छेत्तौ ह्यस्य परिपन्थिनौ।।
indriyasyendriyasyārthe rāga-dveṣhau vyavasthitau tayor na vaśham āgachchhet tau hyasya paripanthinau
Word-by-Word
| Sanskrit | Transliteration | Meaning |
|---|---|---|
| indriyasya | indriyasya | of the senses |
| indriyasya arthe | indriyasya arthe | in the sense objects |
| rāga | rāga | attachment |
| dveṣhau | dveṣhau | aversion |
| vyavasthitau | vyavasthitau | situated |
| tayoḥ | tayoḥ | of them |
| na | na | never |
| vaśham | vaśham | be controlled |
| āgachchhet | āgachchhet | should become |
| tau | tau | those |
| hi | hi | certainly |
| asya | asya | for him |
| paripanthinau | paripanthinau | foes |
Attachment and aversion for the objects of the senses abide in the senses; let no one come under their sway; for, they are his enemies.
इन्द्रियइन्द्रिय (अर्थात् प्रत्येक इन्द्रिय) के विषय के प्रति (मन में) रागद्वेष रहते हैं; मनुष्य को चाहिये कि वह उन दोनों के वश में न हो; क्योंकि वे इसके (मनुष्य के) शत्रु हैं।।