Brihadaranyaka Upanishad 2.20
अथ यत्र सुषुप्तो भवति यदा न कस्यचन वेद हिता नाम नाड्यो द्वासप्ततिसहस्राणि हृदयात् पुरीततमभिप्रतिष्ठन्ते | ताभिः प्रत्यवसृप्य पुरीतति शेते | स यथा कुमारो वा महाराजो वा महाब्राह्मणो वा अतिघ्नीं सुखस्य गत्वा शयीत एवमेवैष एतच्छेते ॥
atha yatra sushuptao bhavati yada na kasyachana veda hita nama nadyo dvasaptatisahasrani hridayat puritatam abhipratishthante | tabhih pratyavasripya puritati shete | sa yatha kumaro va maharajo va mahabrahmanao va atighnim sukhasya gatva shayita evam evaisha etach chete ||
But when he is in deep sleep — when he knows nothing at all — the seventy-two thousand channels called Hita, which extend from the heart to the pericardium, spread out and he rests in the pericardium. Just as a young man, or a great king, or a great brahmana, having reached the summit of bliss, might lie down, so does this person rest in deep sleep.
अथ जब वह गहरी नींद में होता है — जब कà¥à¤› à¤à¥€ नहीं जानता — तब हृदय से पà¥à¤°à¥€à¤¤à¤¤à¥ (पेरिकारà¥à¤¡à¤¿à¤¯à¤®) तक फैली हà¥à¤ˆ हिता नामक बहतà¥à¤¤à¤° हज़ार नाड़ियाठहोती हैं। उनके दà¥à¤µà¤¾à¤°à¤¾ लौटकर वह पà¥à¤°à¥€à¤¤à¤¤à¥ में सो जाता है। जैसे कोई तरà¥à¤£, या महाराज, या महाबà¥à¤°à¤¾à¤¹à¥à¤®à¤£ परम सà¥à¤– पà¥à¤°à¤¾à¤ªà¥à¤¤ करके सो जाता है — वैसे ही यह सोता है।