VedaLink

Ancient wisdom, verse by verse.

Brihadaranyaka Upanishad 5.3

अथ हैनं मनुष्या ऊचुः, ब्रवीतु नो भवानिति; तेभ्यो हैतदेवाक्शरमुवाच द इति; व्यज्ञासिष्टा इति; व्यज्ञासिष्मेति होचुः, दत्तेति न आत्थेति; ओमिति होवाच, व्यज्ञासिष्टेति ॥

atha hainam manushyaa oochuh, braviitu no bhavaaniti; tebhyo haitadevaaksharamuvaacha da iti; vyajnaasishta iti; vyajnaasishmeeti hochuh, datteti na aattheti; omiti hovaacha, vyajnaasishtheti

Then men said to him, 'Please instruct us, sir.' He told them the same syllable 'Da' and asked, 'Have you understood?' They said, 'Yes, you tell us to give (Datta).' He said, 'Yes, you have understood.'

तत्पश्चात् मनुष्यों ने कहा, ‘भगवन्, हमें उपदेश दीजिए।’ उन्होंने उनसे भी वही अक्षर ‘द’ कहा और पूछा, ‘समझे?’ उन्होंने कहा, ‘समझ गए — आप हमें ‘दत्त’ अर्थात् दान का उपदेश देते हैं।’ प्रजापति बोले, ‘ॐ, ठीक समझे।’