Brihadaranyaka Upanishad 6.37
अथातो मन्थस्य गुणाः — इमं मन्थं पिबेत्, अजरं वै अमृतम्, स यो हैतमेवं मन्थं प्राश्नाति, प्राणाय स्वाहा, व्यानाय स्वाहा, अपानाय स्वाहा, समानाय स्वाहा, उदानाय स्वाहेति; प्रत्यङ्ग चरति, एतत्प्राणहोमम् ॥
athaato manthasya gunaah — imam mantham pibet, ajaram vai amritam, sa yo haitamevam mantham praashnaati, praanaaya svaahaa, vyaanaaya svaahaa, apaanaaya svaahaa, samaanaaya svaahaa, udaanaaya svaaheti; pratyannga charati, etatpraanahomam
Now the virtues of the Mantha. One should drink this Mantha — it is verily the undecaying immortal. He who eats this Mantha thus offers to each of the five vital breaths: 'To Prana, Svaha! To Vyana, Svaha! To Apana, Svaha! To Samana, Svaha! To Udana, Svaha!' He moves through each limb — this is the oblation to the vital breaths.
अब मन्थ के गुण — इस मन्थ का पान करना चाहिए, क्योंकि यह अजर अमृत है। जो इस मन्थ को इस प्रकार ग्रहण करता है, वह कहता है — ‘प्राण को स्वाहा! व्यान को स्वाहा! अपान को स्वाहा! समान को स्वाहा! उदान को स्वाहा!’ वह प्रत्येक अंग में संचरण करता है — यही प्राण-होम है।