VedaLink

Ancient wisdom, verse by verse.

Chandogya Upanishad 7.18

विज्ञानं वाव ध्यानाद्भूयः विज्ञानेन वा ऋग्वेदं विजानाति यजुर्वेदँ सामवेदमाथर्वणं चतुर्थमितिहासपुराणं पञ्चमं वेदानां वेदं पित्र्यँराशिं दैवं निधिं वाकोवाक्यमेकायनं देवविद्यां ब्रह्मविद्यां भूतविद्यां क्षत्रविद्यां नक्षत्रविद्याँ सर्पदेवजनविद्यां दिवं च पृथिवीं च वायुं चाकाशं चापश्च तेजश्च देवाँश्च मनुष्याँश्च पशूँश्च वयाँसि च तृणवनस्पतीञ्छ्वापदान्याकीटपतङ्गपिपीलकं धर्मं चाधर्मं च सत्यं चानृतं च साधु चासाधु च हृदयज्ञं चाहृदयज्ञं चान्नं च रसं चेमं च लोकममुं च विज्ञानेनैव विजानाति विज्ञानमुपास्स्वेति ॥ १ ॥

7.7.1 — vijnanam vava dhyanadbhuyah vijnanena va rigvedam vijanati yajurvedan samavedamatharvanam chaturthamitihasapuranam panchamam vedanam vedam pitryanrashim daivam nidhim vakovakyamekayanam devavidyam brahmavidyam bhutavidyam kshatravidyam nakshatravidyan sarpadevajanavidyam divam cha prithivim cha vayum chakasham chapashcha tejashcha devanshcha manushyanshcha pashunshcha vayansi cha trinavanaspatinchhvapadanyakitapatangapipilakam dharmam chadharmam cha satyam chanritam cha sadhu chasadhu cha hridayajnam chahridayajnam channam cha rasam chemam cha lokamamum cha vijnanenaiva vijanati vijnanamupassveti || 1 ||

'Understanding (vigñâna) is better than reflection. Through understanding we understand the Rig-veda, the Yagur-veda, the Sâma-veda, and as the fourth the Âtharvana, as the fifth the tihâsapurâna, the Veda of the Vedas, the Pitrya, the Râsi, the Daiva, the Nidhi, the Vâkovâkya, the Ekâyana, the Deva-vidyâ, the Brahma-vidyâ, the Bhûta-vidyâ, the Kshatra-vidyâ, the Nakshatra-vidyâ, the Sarpa and Devagana-vidyâ, heaven, earth, air, ether, water, fire, gods, men, cattle, birds, herbs, trees, all beasts down to worms, midges, and ants; what is right and what is wrong; what is true and what is false; what is good and what is bad; what is pleasing and what is not pleasing; food and savour, this world and that, all this we understand through understanding. Meditate on understanding.

'विज्ञान ध्यान से अधिक है। विज्ञान के द्वारा ही मनुष्य ऋग्वेद को जानता है, यजुर्वेद, सामवेद, चौथे अथर्वण, पाँचवें इतिहास-पुराण को, वेदों के वेद को, पित्र्य, राशि, दैव, निधि, वाकोवाक्य, एकायन, देवविद्या, ब्रह्मविद्या, भूतविद्या, क्षत्रविद्या, नक्षत्रविद्या, सर्प-देवजन-विद्या को; द्यौ, पृथिवी, वायु, आकाश, जल, तेज, देव, मनुष्य, पशु, पक्षी, तृणवनस्पति से लेकर कीट-पतङ्ग-पिपीलक तक को; धर्म-अधर्म, सत्य-अनृत, साधु-असाधु, हृदयज्ञ-अहृदयज्ञ, अन्न, रस, इस लोक और उस लोक को — यह सब विज्ञान से ही जानता है। विज्ञान की उपासना करो।'