Chandogya Upanishad 8.45
स समित्पाणिः पुनरेयाय तꣳ ह प्रजापतिरुवाच मघवन्यच्छान्तहृदयः प्राव्राजीः सार्धं विरोचनेन किमिच्छन्पुनरागम इति स होवाच यथैव खल्वयं भगवोऽस्मिञ्छरीरे साध्वलङ्कृते साध्वलङ्कृतो भवति सुवसने सुवसनः परिष्कृते परिष्कृत एवमेवायमस्मिन्नन्धेऽन्धो भवति स्रामे स्रामः परिवृक्णे परिवृक्णोऽस्यैव शरीरस्य नाशमन्वेष नश्यति नाहमत्र भोग्यं पश्यामीति ॥ २ ॥
8.9.2 — sa samitpanih punareyaya tam ha prajapatiruvacha maghavanyachchhantahridayah pravrajih sardham virochanena kimichchhanpunaragama iti sa hovacha yathaiva khalvayam bhagavo'sminchharire sadhvalankrite sadhvalankrito bhavati suvasane suvasanah parishkrite parishkrita evamevayamasminnandhe'ndho bhavati srame sramah parivrikne parivrikno'syaiva sharirasya nashamanvesha nashyati nahamatra bhogyam pashyamiti || 2 ||
Taking fuel in his hand he came again as a pupil to Pragâpati. Pragâpati said to him: 'Maghavat (Indra), as you went away with Virokana, satisfied in your heart, for what purpose did you come back?'
वह समिधा लिये पुनः प्रजापति के पास आये। प्रजापति ने कहा — 'मघवन्, शान्त-हृदय से विरोचन के साथ जा चुके थे; अब क्या चाहते हुए लौट आये?' उन्होंने कहा — 'भगवन्, जैसे यह (प्रतिबिम्ब) शरीर के अलंकृत होने पर अलंकृत, सुवसन पर सुवसन, परिष्कृत पर परिष्कृत — वैसे ही अन्धे पर अन्धा, लंगड़े पर लंगड़ा, कटे पर कटा; शरीर के नाश के साथ ही यह नष्ट हो जायेगा। इसमें मैं कुछ भी उपभोग-योग्य नहीं देखता।'